Darovat život
Mám neodolatelnou chuť napsat pár svých pocitů. Má to zajímavý podtext a nestalo se to samo o sobě.
Pokud někdo pracuje v terénu ve složkách Integrovaného záchranného systému vidí krev docela často. Někdy jsou to kapky na odřeném koleni, jindy s touto důležitou tekutinou odchází s těla nezadržitelně život. Nikdy z mysli nedostanu obraz zachránců, kteří s obrovským nasazením pomáhali zraněným při železničním neštěstí ve Studénce 8. 8. 2008. Záchranáři propojeni hadičkami s raněnými lidmi, červené cákance v oknech vagónů.
Přesto, že jsem si vždy uvědomoval, jak je krev vzácná a potřebná, nikdy jsem se nedopracoval k tomu rozhodnutí, stát se jejím dobrovolným dárcem. Vlastně ani nevím, proč tomu tak bylo. Před pár týdny začaly kolegyně a kolegové v práci hovořit o tom, že by uspořádali hromadný odběr. Začal jsem se více zajímat o to, kdo z nich má kolik odběrů a nestačil se divit. Dokonce jsem se až v nitru zastyděl, když jeden z nich nedávno absolvoval svůj 160 odběr!
To byl ten okamžik, kdy jsem se rozhodl něco změnit. Chtěl jsem se stát členem této „party“. Den „D“ nastal 25.11.2014 a 14 strážníků z Nového Jičína a jeden bývalý kolega sloužící nyní v Odrách se vydalo „pustit si žilou“ pro dobrou věc. Po nezbytných formalitách, vyšetření a svačince bylo odebráno téměř 10 l krve a krevní plazmy.
Spolu se mnou se stal prvodárcem i kolega Pavel a kolegyně Věrka a Iveta. Všem nám dlouho zůstal výborný pocit z toho, že můžeme někomu pomoci v nesnázích.
Chtěl bych poděkovat lidem v týmu, že ve mně vzbudili opravdový zájem a chuť být takto prospěšný. Nebýt jich, asi bych své rozhodnutí neučinil. Vy z vás, kteří čtete tento příspěvek a váháte, zda jít poprvé krev darovat, klidně se obraťte na mne nebo na tiskovou mluvčí paní Mgr. Ilonu Majorošovou a my vás příště vezeme sebou.
S pozdravem
Mgr. Jiří Klein
ředitel městské policie
